Hřib bronzový (Boletus aereus BULL)

Klobouk je široký 60-200 mm, masitý, v mládí pravidelně vyklenutý, později rozložený, tuhý, hladký, suchý, barvy čokoládově hnědé až černohnědé. Trubky jsou vysoké 6-20 mm, bělavé, zelenavé až olivově zelené, u starších plodnic i nahnědlé. Od třeně jsou mírně odtáhlé. Ústí jsou drobná, okrouhlá, v mládí význačně bílá, později zelenavě žlutavá. Třen je vysoký 70-180 mm a tlustý 20-40 mm, válcovitý, tuhý, nápadně tmavohnědý, v horní části světlejší, s jemnou, ale zřetelnou tmavší síťkou. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku nažloutlá stejně jako u hřibu borového, nemění barvu a málo červiví. Má výbornou chuť i vůni. Výtrusy jsou velké 11-17 x 4,5-6 um, vřetenovité, hladké, hnědavé. Výtrusný prach je olivový.

Hřib bronzový je v Čechách a na Moravě vzácný. Je to hřib, který miluje slunce. Roste proto v jižnějších krajích Evropy pod duby od června do září, nejvíce v srpnu. Více se se vyskytuje jižním Slovensku.

Není příliš známý a mnohé příručky jej neuvádějí, je však stejně dobrý jako ostatní pravé hřiby. O jeho zařazení k pravým hřibům se vedly diskuse. Stejně jako hřib plavý (B. impolitus FR.) objevuje se vzácně na začátku podzimu v teplých oblastech našeho státu hřib vonný (Boletus fragrans VITT.), který má hnědý klobouk, žlutá ústí a zlatožlutý třen. Je jedlý, ale nachází se opravdu výjimečně. Jiná jména pro hřib bronzový jsou např. hřib černohlavý nebo čerňák. V České republice je navrhován k ochraně.

U nás na zlínsku se hřib broznový vyskytuje opravdu hojně, nejednou se mi stalo, že jsem našelvíc hřibů bronzových, jak dubových. Rostou hlavně v okolí Uherského Brodu a také na Kelníkách, kde se vyskytuje mnoho vzácných druhů hub, například take Hřib nachový (viz. fotogalerie).